Kupní smlouvy, záruční doba a reklamace podle NOZ

Problematika koupě je řešena v ustanovení § 2079 NOZ a následujících, který říká, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní

mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Následná ustanovení popisují koupi movitých věcí, mezi které patří i všechny dřevěné výrobky

včetně těch, které se budou teprve vytvářet nebo vyrábět. To znamená, že za kupní smlouvu se považuje i dodání věci vyráběné na zakázku a týká se i případné montáže výrobku, který je předmětem kupní smlouvy. Zákon nestanoví, že by kupní smlouva musela být uzavřena písemně, ale pro případ možné reklamace se písemná forma doporučuje. Za kupní smlouvu se naopak nepovažují případy, kdy převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu jeho činnosti, respektive když objednatel (zákazník) předá zhotoviteli podstatnou část materiálu, z něhož se bude výrobek v budoucnu vyrábět, anebo pokud provede jen samotnou montáž výrobku, který sám nevyráběl. Tyto případy se řeší smlouvou o dílo. Kupní cena ve smlouvě podle NOZ již nemusí být stanovena v souladu se zákonem o cenách nebo zákonem o oceňování majetku. V souladu s § 2080 musí být stanovena dostatečně určitě nebo alespoň odkazem na způsob jejího určení v budoucnu (např. po dokončení zakázky). Vlastnické právo k nakupované věci nabývá kupující okamžikem jejího převzetí, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak (viz vedlejší ujednání při kupní smlouvě).

 

Nový občanský zákoník také rozšířil a zpřesnil vedlejší ujednání, která si smluvní strany mohou v kupní smlouvě sjednat a jimiž jsou:

Výhrada vlastnického práva – pokud si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, pak se kupující stane jejím vlastníkem až po úplném zaplacení kupní ceny. Nebezpečí škody na dané věci však na kupujícího přechází již při jejím převzetí.

Výhrada zpětné koupě – prodávající je v určité lhůtě oprávněn požádat kupujícího, aby mu prodanou věc za úplatu převedl zpět v nezhoršeném stavu. Pokud není v tomto ujednání lhůta pro zpětnou koupi předem určena, platí v případě movité věci za ujednanou tříletá lhůta (dosud jednoletá)

a v případě nemovitostí desetiletá lhůta. Převodem věci se ale vyrovnají i náklady, které kupující vynaložil na případné vylepšení věci, nebo naopak škody, které na věci vznikly v době,

kdy ji užíval.

Výhrada zpětného prodeje – obdoba zpětné koupě.

Předkupní právo – v případě sjednání předkupního práva má kupující povinnost, pokud by chtěl nakupovanou věc v budoucnu prodat třetí osobě, nabídnout ji nejprve prodávajícímu. V případě prodeje pozemků a na nich umístěných staveb je však předkupní právo dané přímo zákonem. NOZ se řídí takzvanou superficiální zásadou, podle které je stavba součástí pozemku. To znamená, že pokud je vlastník pozemku a vlastník stavby jednou osobou, pak je stavba součástí pozemku přímo ze zákona. V případě, že jsou jejich vlastníci odlišní, stavba se nestává součástí pozemku a nadále zůstává nemovitou věcí. Právo na spojení se odkládá až do doby, kdy se jejich vlastníkem stane jedna osoba. Podstatné však je, že nové znění zákona dává vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku.

Koupě na zkoušku – smluvní strany se mohou dohodnout, že kupující musí ve zkušební době koupi schválit. Jestliže lhůta není konkrétně dohodnuta, činí u movitých věcí 3 dny a u nemovitých věcí 1 rok od uzavření smlouvy. Když kupující věc ve lhůtě nevrátí, tak ji schválil. V opačném případě ji musí vrátit v nepoškozeném stavu.

Výhrada lepšího kupce – toto ujednání dává prodávajícímu právo dát přednost lepšímu kupci (pokud se v určené lhůtě přihlásí). U movitých věcí činí lhůta opět 3 dny a u nemovitostí 1 rok od uzavření smlouvy. O lepším kupci rozhoduje prodávající, přičemž nezáleží na výši nabízené ceny.

Cenová doložka – tímto ujednáním je možné upravit kupní cenu věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Pokud není stanoveno, které náklady jsou rozhodné, změní se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.

 

V NOZ se v souvislosti se spotřebním zbožím již nehovoří o reklamaci, ale o právu kupujícího z vadného plnění. Toto právo zakládá kupujícímu vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (neboli při převzetí věci), byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Lhůta pro uplatnění nároku z vad (včetně skrytých) činí 24 měsíců, přičemž v této lhůtě musí být zboží dodáno v dohodnutém množství, jakosti a provedení, být způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo si musí zachovat po stanovenou dobu obvyklé vlastnosti. Dvouletá lhůta může být na základě rozhodnutí výrobce nebo prodejce prodloužena. K tomu stačí, pokud je delší záruční doba uvedena na obalu zboží, v návodu ke zboží nebo v reklamě.
Při rozdílných délkách záruční doby, uvedených např. na obalu zboží nebo v návodu, platí podle zákona lhůta delší. Toto pravidlo ale neplatí, pokud je záruční lhůta jednoznačně uvedena v kupní smlouvě. Tato lhůta je vždy rozhodující, ale nikdy nesmí být kratší než 24 měsíců. NOZ také přinesl změny u nároků kupujících z vadného plnění. Kupující si může v případě podstatného porušení smlouvy vybrat mezi výměnou věci, opravou věci, přiměřenou slevou z kupní ceny a odstoupením od smlouvy. Vybranou možnost však musí sdělit prodávajícímu při oznámení vady (a to bez zbytečného odkladu) a poté ji již nemůže bez jeho  souhlasu změnit. Pokud je ale výměna věci vzhledem k povaze vady nepřiměřená, má kupující nárok pouze na přiměřenou slevu nebo opravu. Z praktického hlediska to znamená následující:

pokud se vada projeví během prvních 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, a zákazník může žádat (bez zbytečného odkladu) bezplatné odstranění vady nebo výměnu za nové zboží, ve zbylé části záruční doby záleží na tom, zda jde o vadu odstranitelnou

či neodstranitelnou a jestli vada brání řádnému užívání. V případě odstranitelné vady má zákazník právo na její odstranění a pokud to není možné, může požadovat výměnu věci či její součásti. Není-li ani takový postup možný, má právo žádat přiměřenou slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit, jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má zákazník právo na výměnu věci nebo na odstoupení od smlouvy. Záruka, neboli podle NOZ zákonná odpovědnost prodávajícího za vady začíná běžet od předání věci kupujícímu. V případě zakoupení zboží v internetovém obchodě tak začíná běžet dnem doručení věci do místa určení. Na vyřízení reklamace má prodávající lhůtu 30 dní, pokud se nedohodne se zákazníkem na delší. Třicetidenní lhůta začíná běžet dnem následujícím po uplatnění reklamace kupujícím. Nevyřízení reklamace v dané lhůtě je správním deliktem a po jejím uplynutí se kupující může obrátit na Českou obchodní inspekci.

Zdroj: DM 4/2014