Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011, o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES
V Úředním věstníku EU ze dne 18. října 2011 bylo zveřejněno výše uvedené nařízení, které je výsledkem revize tří směrnic. Vzhledem k tomu že, nařízení je přímo aplikovatelné a neponechává prostor pro rozdílné provedení ze strany jednotlivých členských států, povede ke snížení legislativní zátěže tím, že zjednoduší a zrychlí legislativní proces týkající se schvalování a zavádění nových druhů textilních vláken, ale i k upřesnění označování textilních výrobků materiálovým složením v rámci celého Společenství. V neposlední řadě by mělo podpořit inovace v odvětví textilního a oděvního průmyslu.
Účinnost nařízení je od 8. května 2012.
Textilní výrobky, které splňují směrnici 2008/121/ES a byly uvedeny na trh před 8. květnem 2012, mohou být na trh dodávány až do 9. listopadu 2014.
Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES jsou do legislativy ČR transponovány částečně zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškami MPO č. 92/1999 Sb., č. 93/1999 Sb. a č. 94/1999 Sb. se zrušují s účinkem od 8. května 2012. K tomuto datu by měly být zrušeny i uvedené vyhlášky MPO.
Adaptace nového nařízení bude provedena novelou zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Celé znění Naříření Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 naleznete zde.
Aktuální otázky a odpovědi k výkladu Nařízení poskytnuté Evropskou komisí jsou k dispozici zde a překlad v českém jazyce zde.
Hlavní aspekty nařízení č. 1007/2011 a odlišnosti od současného stavu:
Povinnost, že textilní výrobky mohou být dodávány na trh pouze, pokud jsou označeny údaji o materiálovém složení v procentech, v souladu s tímto nařízením zůstává (čl. 4) a nově (čl. 15) vymezuje povinnosti výrobců a distributorů.
Nejpodstatnější změnou je, že textilní výrobky, jejichž některé části jsou původem ze zvířat, musí mít na etiketě či jiném označení uvedeno „obsahuje netextilní části živočišného původu“ (čl. 12). To znamená, že výrobky, které budou mít např. límec z přírodní kožešiny nebo sedla, patky, lemovky z přírodní usně budou muset být označeny podle čl. 12.
Byly zařazeny další definice, které vedou ke zpřesnění pojmů (čl. 3 odst. 1 d) až k) a čl. 2).
Nový článek 6 zavádí postup, kterým se musí řídit výrobci, požadující doplnění nového druhu textilního vlákna do technických příloh nařízení. Minimální požadavky na technickou dokumentaci při podání žádosti uvádí Příloha II.
Orgán pro dozor nad trhem, u nás Česká obchodní inspekce, provádí dozor nad dodržováním povinností nebo požadavků stanovených přímo tímto nařízením a dále se řídí dalším přímo použitelným předpisem ES, kterým se stanoví dozor nad trhem, týkajícím se uvádění výrobků na trh, tj. nařízením EP a Rady č. 765/2008.
Označování korzetářských výrobků, výrobků s leptaným vzorem, vyšívaných výrobků, jádrových nití, sametových a plyšových výrobků, podlahových krytin a koberců se provádí podle Přílohy IV k čl. 13.
Položky, ke kterým se při stanovení materiálového složení nepřihlíží, jsou vloženy do Přílohy VII k čl. 19 odst. 2.
Textilní výrobky, které jsou složeny ze dvou a více vláken, se označí názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, která jsou obsažena ve výrobku v sestupném pořadí (čl. 9). V současné době je možno u materiálového složení, kde jeden druh tvoří minimálně 85 % celkové hmotnosti, označit výrobek pouze názvem tohoto druhu vlákna s označením konkrétního podílu anebo názvem tohoto vlákna a po něm následuje výraz „minimálně 85 %“. V praxi je ale tato možnost využívána minimálně.
Články 23 a 24 nařízení stanoví úkoly Komisi, a sice vypracování zpráv o uplatňování tohoto nařízení a ohledně možností zavedení na úrovni Unie dalších požadavků na označování textilních výrobků včetně studie o nebezpečných látkách (čl. 25).
Kontroly stanovení materiálového složení jsou prováděny podle metod uvedených v příloze VIII k čl. 19. Nedochází ke změně zkušebních metod. Do budoucna by měl systém založený na metodách v tomto nařízení přejít na systém založený na harmonizovaných normách.
Textilní výrobky, pro které není označování povinné, jsou uvedeny v příloze V. Oproti současné praxi, byly ze seznamu vypuštěny plsti a plstěné klobouky. Tyto výrobky tedy budou již od května 2012 podléhat povinnému označování materiálovým složením. Dále položka č. 11 je upřesněna, a sice na „pomalovaná malířská plátna“ a nikoliv, jak většina členských států měla uvedeno, „plachtoviny se zátěrem“. Dále do této přílohy byla zařazena „pouzdra na mobilní telefony a přenosné přehrávače médií o ploše nejvýše 160 cm2“ (poř. č. 30).