Povinnosti následných uživatelů chemických látek

Mezi nálsledné uživatelé  patří například koneční uživatelé, výrobci předmětů, zpětní dovozci atd.  

 
Všichni následní uživatelé:

Určení a přijetí vhodných opatření podle bezpečnostního listu a scénáře expozice

Když následní uživatelé obdrží bezpečnostní list, musí určit a přijmout vhodná opatření k náležité kontrole rizik. Pokud se jedná o rozšířený bezpečnostní list, musí dále zkontrolovat, zda se scénář expozice vztahuje na jejich vlastní použití dané látky a na jejich podmínky použití, nebo přijmout alternativní opatření.

To je třeba provést do 12 měsíců od obdržení bezpečnostního listu k registrované látce. Následní uživatelé musí podat hlášení agentuře ECHA do šesti měsíců od obdržení bezpečnostního listu k registrované látce, jestliže jejich použití není podporováno a oni připravují zprávu následného uživatele o chemické bezpečnosti nebo požadují výjimky.

Informování dodavatele, pokud má následný uživatel nové informace o nebezpečnosti nebo rizicích

Následní uživatelé musí informovat dodavatele, pokud jsou doporučená opatření k řízení rizik nevhodná, případně když se objeví nové informace o nebezpečnosti. Tuto povinnost, která je stanovena v článku 34 nařízení REACH, je třeba splnit bezodkladně.

Následní uživatelé jsou také oprávněni poskytovat informace o svých použitích látky (nebo látky ve směsi) dodavatelům látek. To žadatelům o registraci umožňuje zahrnout tato použití do posouzení chemické bezpečnosti. Další informace najdete v oddíle „Registrace podle nařízení REACH a následní uživatelé".

Plnění regulatorních požadavků u chemických látek vzbuzujících obavy

Chemické látky vzbuzující obavy mohou podléhat regulačnímu řízení rizik, například povolování, omezování nebo harmonizované klasifikaci. Následným uživatelům se doporučuje průběžně se informovat o příslušné regulační činnosti, aby věděli o svých současných a budoucích povinnostech. Vybízejí se k tomu, aby se zapojovali do veřejných konzultací s cílem poskytovat informace nezbytné pro rozhodování regulačních orgánů.

Pouze formulátoři:

Klasifikace, označování a balení chemických látek v souladu s nařízením CLP

Následní uživatelé, kteří uvádějí látky a směsi na trh, musí danou chemickou látku klasifikovat podle nařízení CLP. Mohou použít klasifikaci, kterou jim poskytl dodavatel, nebo mohou látku klasifikovat sami. Použijí-li následní uživatelé jinou klasifikaci než všichni jejich dodavatelé, musí to ohlásit agentuře ECHA.

Pokud je látka nebo směs klasifikována jako nebezpečná, musí tomu odpovídat její označení a balení.

Sdělování informací o bezpečném používání vlastním zákazníkům

Následní uživatelé, kteří dodávají nebezpečné látky, ať samostatně, nebo ve směsi, musí svým vlastním zákazníkům sdělovat informace o bezpečném používání. Mělo by to být ve formě bezpečnostního listu nebo jiným požadovaným způsobem.

Následní uživatelé musí tyto informace neprodleně aktualizovat v těchto případech:

• Jsou k dispozici nové informace o opatřeních k řízení rizik nebo o nebezpečnosti.
• Bylo uděleno nebo zamítnuto povolení.
• Bylo uloženo omezení.

Výrobci předmětů:

Plnění požadavků týkajících se předmětů, jež obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy uvedené v seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV

Jestliže následní uživatelé vyrábějí nebo dovážejí předmět obsahující látku vzbuzující mimořádné obavy ze seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV v koncentraci vyšší než 0,1 % (hmotnostního), musí poskytovat dostatečné informace umožňující příjemcům předmětu jeho bezpečné používání. Uvedené informace by měly být následným uživatelům poskytnuty při dodání, a pokud o ně požádají spotřebitelé, do 45 dnů od obdržení žádosti.

Je-li navíc látka ze seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV v příslušných předmětech obsažena v celkovém množství přesahujícím 1 tunu na výrobce či dovozce za rok, měl by to následný uživatel oznámit agentuře ECHA do šesti měsíců od zařazení této látky na uvedený seznam.

Počítá-li se s uvolňováním látky z předmětu během jeho používání v celkovém množství přesahujícím 1 tunu za rok, může být nutná její registrace.