Přínos technické normalizace

Hlavním cílem technické normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. Normalizace se může týkat například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde je nezbytná slučitelnost s jinými výrobky nebo systémy.

Je důležité, aby všechny příslušné zainteresované strany, včetně orgánů veřejné správy a malých a středních podniků, byly vhodně zapojeny do postupu normalizace na národní i evropské úrovni. Národní normalizační orgány by rovněž měly podporovat a usnadňovat zapojení zúčastněných stran.

Evropská normalizace pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Evropská normalizace posiluje celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními orgány, a to s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU).

Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele.

Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, kterými jsou CEN, Cenelec a ETSI.

Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím využití harmonizovaných norem, pokud je zde předpoklad shody výrobků, jež mají být dodány na trh, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie. Tyto požadavky by měly být přesně vymezeny, aby nebyly evropskými normalizačními organizacemi mylně interpretovány.

Normalizace sehrává stále důležitější úlohu v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. Unie by měla usilovat o posílení spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány.

V rámci Unie jsou národní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku konfliktních norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o jejich současných a budoucích normalizačních činnostech a rovněž o zásadě týkající se pozastavení prací, jež se použije pro národní normalizační orgány v rámci evropských normalizačních organizací a jež stanovuje, že po zveřejnění nové evropské normy budou zrušeny národní normy.

Normy mohou politice Unie pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, inovace, stárnutí populace, integrace zdravotně postižených osob, ochrana spotřebitelů, bezpečnost práce a pracovní podmínky. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v expandujících trzích v těchto oblastech, by mohla Unie vytvořit konkurenční výhodu pro své podniky a usnadnit obchod, zejména pro malé a střední podniky, které představují velkou část evropských podniků.

Normy jsou důležitým nástrojem pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků, jejichž zapojení do postupu normalizace je významné pro technický pokrok v Unii. Proto je třeba, aby normalizační rámec podněcoval malé a střední podniky k tomu, aby se na normalizační činnosti aktivně podílely a aby k ní přispívaly svými inovativními technickými řešeními. K tomu je mimo jiné třeba, aby se zlepšilo jejich zapojení na vnitrostátní úrovni, kde mohou působit účinněji díky nižším nákladům a neexistujícím jazykovým překážkám. Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, o evropské normalizaci, by tak mělo zlepšit zastoupení malých a středních podniků jak ve vnitrostátních, tak v evropských technických komisích, a mělo by usnadnit jejich přístup k normám a jejich povědomí o normách.

Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v některých případech v evropských normalizačních činnostech nedostatečně zastoupeny. Toto nařízení by tudíž mělo podporovat a usnadňovat přiměřené zastoupení a účast malých a středních podniků v procesu evropské normalizace prostřednictvím subjektu, který je skutečně v kontaktu s malými a středními podniky a s organizacemi zastupujícími tyto podniky na vnitrostátní úrovni a který je náležitě zastupuje.

Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a občanů, účinnost sítí, životní prostředí, bezpečnost práce a pracovní podmínky, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při tvorbě norem, a to prostřednictvím vyšší podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy.

Evropský systém normalizace by měl rovněž plně zohlednit Úmluvu OSN o právech zdravotně postižených osob. Proto je důležité, aby organizace zastupující zájmy spotřebitelů dostatečně zastupovaly a zohledňovaly zájmy osob se zdravotním postižením. Dále je třeba všemi dostupnými prostředky usnadnit účast osob se zdravotním postižením na procesu normalizace.

Vzhledem k významu normalizace jako nástroje, který má podporovat právní předpisy a politiky Unie, a s cílem zabránit následně vznášeným námitkám proti harmonizovaným normám a jejich úpravám je důležité, aby byly orgány veřejné správy zapojeny do všech fází tvorby těchto norem, na nichž mohou být zainteresovány, zejména pak v oblastech, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie pro výrobky.

Normy by měly zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb.

Technické specifikace, které nebyly přijaty evropskými normalizačními organizacemi, nemají stejný status jako evropské normy. Některé technické specifikace nejsou vytvořeny v souladu se základními zásadami. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro určení technických specifikací, na které by se mohlo odkazovat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních organizací, podniků a orgánů veřejné správy.

(čerpáno z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012)

12. prosince 2012

Zpracovala: Ing. Gabrielová